↑ Return to ČASOPIS BUJIN

7

7. Historie : Džú džutsu v současnosti

Tradiční japonské bojové umění džú džutsu je základním stavebním pilířem pro mnohá současná bojová umění a úpolové sporty (džudó, aikidó, sambo atd).Jeho historie je opředena mnoha legendami, jenž jsou spjaty se vznikem jednotlivých stylů. První zmínky o stylech podobných džú džutsu nacházíme už dobách na počátku našeho letopočtu,ale specifické styly,odpovídající klasickým školám,vznikají až od 9.století.Důležitým pilířem džú džutsu je koncept poddajnosti.
Název překládáme : džú – přizpůsobivý princip a džutsu – umění, dovednost.Tato koncepce silně zaujala zakladatele džudó a aikidó ,jenž ji přivedli až do absolutního důsledku tím, že ji ve svých stylech prosadili jako myšlenku základní.Na rozdíl od těchto moderních umění se v klasickém džú džutsu objevují mnohé nebezpečné bojové techniky ,které plně eliminují útočnou akci částečnou nebo úplnou likvidací oponenta.Jedná se o techniky útoků na energetická centra lidského těla ,kterými se blokuje přirozený tok energie.Dále jsou to lámací techniky ,jejichž aplikací dochází k luxaci kloubů (vykloubení), popřípadě zlomení kosti a poškození páteře. Tyto techniky jsou dodnes vyučovány některými mistry bojových umění pro speciální vojenské složky nebo pro vybrané skupiny žáků. Tradiční styly většinou obsahovaly také bojové umění se zbraněmi.Mezi klasické zbraně patří jawara, tessen, tanbo, hanbo, džo ,bo, kusari gama, jary, tantó ,katana, wakizaši, nagynata a další.V současnosti se většinou vyučuje pouze praxe s jawara (pěstní klín),hanbo (krátká tyč) a tanto (nůž).Mezi moderní doplňky cvičení patří policejní obušek, poutací technika, plastový štít, paralizéry atd.Pro branně bezpečnostní složky se obohacuje studium o transportní a poutací techniky. Současná podoba bojového umění džú džutsu není vždy v souladu s jeho historickými předchůdci ze středověkého Japonska.V některých případech je modernizace citlivou adaptací na novou dobu a nové prostředí.Někdy se však můžeme také setkat se styly ,které používají název džú džutsu ,ale přitom nejsou v žádném kontextu s tímto japonským bojovým uměním.
Jsou to styly ,které vznikly povrchním a nevhodným spojením technických prvků moderního sportovního karatedó s technikami džúdó a aikidó.Důvodů, proč lze toto konání považovat za nesprávné je několik.
Moderní sportovní karate je úpolový sport,ve kterém se techniky úderů a kopů používají ve většině případů odlišně od forem atemi ,používaných v džutsu. Džúdó je moderní úpolový sport ,ve kterém jsou blízké technické postupy jako v džú džutsu , ale jejich aplikace je přímo závislá na technikách držení za sportovní úbor (gi) a bez hlubšího kontextu s útoky prostřednictví úderů, kopů a zbraní.Tradiční forma džúdó (Kodokan) je původnímu džú džutsu bližší.Aikidó se od ostatních bojových umění odlišuje svojí ideologii a vzniklo v první polovině 2O.století .Nelze tedy tvrdit, že v džú džutsu používáme prvky aikidó. Hovoříme-li např o pákách na zápěstí jako typických formách aikidó ,co tedy odlišuje tyto techniky v aikidó od stejných pák třeba v aiki džutsu, hapkidó nebo musado? Odlišný je postoj budoky k jejich aplikaci.
Z těchto a dalších důvodů lze o stylech ,které ve svém názvu používají název džú džutsu, hovořit jako o korektních následnících tohoto umění pouze v případě,pokud vycházejí alespoň částečně z původního zdroje,kterým je tradiční japonské bojové umění džú džutsu.
Ve středověkém Japonsku existovalo značné množství různých forem džú džutsu. Byly to většinou rodinné styly, které byly typické hlubším vztahem k určitému bojovému postupu.Jejich repertoár nebyl mnohdy příliš široký , ale obsahoval základ určité bojové strategie,která tak mohla existovat zcela samostatně.
Během letitého vývoje se některé styly vzájemně propojily a tak vznikly komplexnější školy
V průběhu posledního století se několik jednotlivců pokusilo vytvořit moderní systémy,které obsahují kompletní spektrum základních bojových technik a umožňují tak adeptům těchto škol studovat velmi komplexní pojetí bojového umění.Mezi nejznámější japonské představitele této linie patří šizuja Sató, Hatsumi Massaki ,Keido Jamaue, šoto Tanemura, Nabujoši Higaši a další..
Současné podmínky umožňují studentům účastnit se mnoha seminářů těchto a dalších mistrů bojových umění, kteří svoji aktivitou přibližují světu moderní i tradiční tvář bojového umění umění džú džutsu.
Moderní tvář džú džutsu je různorodá,stejně jako nároky v jednotlivých školách a stylech.

Autor : Martin Procházka